Dalton
Principy daltonské výuky a dalton na naší škole
Hlavní myšlenkou daltonské výuky je podporování aktivní práce žáků. Je zde kladen důraz na rozvoj samostatnosti a zodpovědnosti za svou práci. Žáci jsou vedeni k hodnocení své práce.
Základem daltonu jsou tři principy: zodpovědnost, samostatnost, spolupráce.
Ve výuce jsou stanoveny úkoly, které by měl žák v daném čase zvládnout. Žáci si volí pořadí úkolů, spolupracovníky a někdy i místo, kde budou pracovat. Po splnění plánu si žáci mohou ve zbývajícím čase zvolit z nabídky dané učitelem na základě svého zájmu činnost, které se chtějí věnovat. Jsou to připravené úkoly, zaměřené na opakování a rozvíjení učiva, nebo zájmové činnosti, které vedou k rozvíjení osobnosti dítěte.
Děti jsou v daltonské výuce vedeny k větší samostatnosti, smysluplnému plánování práce, zodpovědnosti za svou práci, k hodnocení své práce. Během daltonské výuky dochází k trvalejšímu upevňování vědomostí, neboť nejvíce se žák naučí a nejlépe si zapamatuje, když k poznání dospěje samostatně a případně se o své poznání podělí se spolužáky. V daltonské výuce se učitel může dětem ve větší míře individuálně věnovat a efektivně diferencovat výuku pro různé úrovně schopností žáků.
Samostatnost – děti si volí z připravených úkolů z různých předmětů a zpracují je podle svých schopností samostatně nebo ve skupinách s pomocí literatury, spolužáků nebo učitele.
Zodpovědnost – evidenci splněných úkolů provedou většinou prostřednictvím daltonských deníků nebo písemných týdenních plánů. Práce na samostatných i skupinových úkolech je motivující a vede děti k zodpovědnosti za kvalitně odvedenou práci.
Kvalita práce je hodnocena většinou slovně ihned v závěru bloku dětmi i učitelem a následně počtem bodů za kvalitu odvedené práce, jejichž evidence souvisí s další motivací žákovských učebních činností. Žáci jsou vedeni v rámci daltonské výuky k vlastnímu hodnocení splněných úkolů, k plánování práce a stanovování si cílů.
Spolupráce– snaha o stále častější zařazování daltonských bloků využívajících prostupnost učiva mezi jednotlivými ročníky s důrazem na pomoc a spolupráci nejen mezi spolužáky ve třídě, ale i mezi žáky různých tříd (jak paralelních tříd, tak i mezi ročníky), se zaměřením na mezipředmětové vztahy, opakování učiva, rozšiřující učivo, vzájemnou pomoc a spolupráci apod.
Rozvoj daltonského vyučování postupuje od kratších daltonských bloků v 1. ročníku až po delší daltonské bloky ve vyšších ročnících podle náročnosti učiva a s přihlédnutím ke schopnostem žáků. Principy daltonského vyučování přirozeně prostupují i do vyučování v klasických hodinách a umožňují tak dětem jejich individuální rozvoj prostřednictvím nabídky rozšiřujících a nadstandardních úkolů.
Zpočátku je tento systém pro děti obtížný, protože musí zvládnout své úkoly bez cizí pomoci, ale postupně začínají být samostatné a sebevědomé. I plaché a spíše pasivní žáky učí daltonská výuka schopnosti samostatně se rozhodovat. Důležitým činitelem jsou zájmové činnosti, kterým se děti mohou věnovat po práci a sebehodnocení, které umožňují barevné magnetky na tabuli. Po splnění povinných úkolů si děti vždy volí další činnost. Hodnotící stupnici představuje v této výuce daltonský metr, na kterém se žáci posunují při úspěšném zvládnutí úkolu, aby získali určenou odměnu.
Při tomto způsobu vyučování odpadá nekonečné sezení v lavicích. Děti se mohou volně pohybovat ale nesmí rušit ostatní spolužáky. Díky tomu se sníží neklid některých žáků při práci a postupně mizí i problémy s udržováním kázně. Díky rychlejšímu tempu a větší samostatnosti těch bystřejších vzniká navíc prostor pro individuální přístup učitele. Proto skýtá tato výuka velký prostor pro individuální práci s žáky všech úrovní.
A co přinese Dalton dětem do budoucna? Děti se budou umět sami rozhodnout, vyhledat informace, diskutovat, řešit problémy, objektivně hodnotit vlastní výsledky a díky tomu budou sebevědomými osobnostmi s perfektním uplatněním jak v pracovním, tak v osobním životě.